|
|
Vývoj prezidentského úřadu v České republice
Šváblová, Sára ; Hájek, Lukáš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vývoji prezidentského úřadu od roku 1918, kdy vznikla Československá republika, do roku 2018. Zejména se však věnuje prezidentským pravomocím. Účelem první části je na základě ústavních textů popsat a sledovat proměny jednotlivých kompetencí hlavy státu, také změny v jeho volitelnosti a odpovědnosti a zasadit je do kontextu ústavního vývoje v českých zemích. Cílem je předat srozumitelně a přehledně informace o prezidentském úřadu. Druhá část práce je zaměřená na komparativní analýzu konkrétních pravomocí. Práce se věnuje čtyřem prezidentským kompetencím: právu vrátit zákon neboli právu veta, amnestii a milosti a jmenování a odvolávání vlády. Komparativní analýza probíhá z pohledu ústav a věnuje se charakteristickým prvkům těchto pravomocí. Cílem je na základě porovnávaných elementů zhodnotit, v režimu které ústavy byl prezidentský úřad nejsilnější v té konkrétní pravomoci.
|
|
|
Postavení panovníka podle rakouských ústav
Danielovský, Martin ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Shrnutí Postavení panovníka podle rakouských ústav Účelem diplomové práce je analyzovat postavení, které náleželo hlavě habsburské monarchie podle rakouských ústav z druhé poloviny 19. století. Změny, které způsobila revoluční léta 1848-1849 v ústavním systému monarchie se projevily i na úrovni hlavy státu. Císař už neměl být jediným reprezentantem státní moci, ale měl se na ní podílet společně s parlamentem a vládou. Při zkoumání těchto změn, je nutné od sebe odlišovat formální postavení císaře, jaké mu podle ústav náleželo a postavení faktické. Po faktické stránce si totiž císař udržel až do rozpadu monarchie na výkon státní moci značný vliv. V práci jsou zkoumány tyto ústavy: Pillersdorfova (dubnová) ústava z roku 1848, návrh kroměřížské ústavy z roku 1849, Stadionova (březnová) ústava z roku 1849, Schmerlingova (únorová) ústava z roku 1861 a Beustova (prosincová) ústava z roku 1867. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole je popisován ústavní a politický vývoj habsburské monarchie od revoluce v roce 1848 až do vydání prosincové ústavy v roce 1867 a jsou zde charakterizovány jednotlivé ústavy. Druhá kapitola se zabývá systematikou právní úpravy hlavy státu v jednotlivých ústavách. Kromě toho porovnává ústavní charakteristiky císařovy osoby podle těchto ústav včetně otázky nástupnictví. Ve...
|
|
|
Ústavní vývoj vybraných států střední Evropy v letech 1945 - 1990
Sehnal, Ondřej ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Ústavní vývoj vybraných států střední Evropy v letech 1945 - 1990 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá ústavněprávním vývojem vybraných zemí střední Evropy, konkrétně vývojem v Německé demokratické republice, Spolkové republice Německo a v Polsku, a to od roku 1945 do roku 1990. Práce zachycuje významné změny na poli ústavního práva v uvedených státech a snaží se je zasadit do pozadí společenských událostí a nálad dané doby. Po úvodním nastínění společenské situace po konci druhé světové války se práce zabývá situací v poválečném Německu, rozdělení jeho okupačních zón včetně okolností, které rozdělení předcházeli, a dále pak vzniku politických stran v jednotlivých zónách. Třetí kapitola se věnuje vývoji ve Spolkové republice Německo. Rozebírá vznik základního zákona jakož i samotné republiky a podrobně popisuje ústavní rámec tvořený základním zákonem, přičemž neopomíjí ani okupační statut a generální smlouvu. Závěr této kapitoly patří změnám základního zákona do roku 1990. Vývojem v Německé demokratické republice se zabývá kapitola čtvrtá. Dopodrobna analyzuje ústavu z roku 1949, jakož i její změny a podobnost se základním zákonem. V další části práce zachycuje vývoj od přijetí nové ústavy v roce 1968, její postupné novelizaci, a nakonec vykresluje právní i společenské okolnosti znovusjednocení obou...
|
|
|
Proměny významu prezidentského úřadu v Irsku během období vlády Mary Robinson
Kolářová, Karolina ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Tato práce se zabývá proměnami prezidentského úřadu v Irsku během vlády prezidentky Mary Robinson v letech 1990-1997. Post irského prezidenta má velmi omezené pravomoci a tradičně byl vždy vnímán jako funkce symbolického a ceremoniálního charakteru. Robinson však od počátku svého mandátu byla velmi aktivní a tím narušila tehdejší precedens pasivních prezidentů. Cílem práce je vymezení konkrétních nástrojů a mechanismů, kterých Robinson využila k proměně prezidentského úřadu a dále zhodnocení, zda prezidentka vždy zůstala v mezích ústavy a nedopustila se jejího porušení. Pracuji s hypotézou, že hlavním nástrojem, který Robinson využila k proměně úřadu, byl aktivismus nabývající mnoha různých podob. V první části práce se můj výzkum zakládá na analýze ústavního vývoje a zakotvení prezidentského postu, včetně rozboru frekvence využívání prezidentských pravomocí jednotlivými vykonavateli mandátu. V další části výzkumu je pro mě klíčová samotná činnost Robinson. Pro kompletní vymezení jednotlivých nástrojů a mechanismů se můj výzkum neomezuje pouze na období prezidentského mandátu Robinson. Vzhledem k tomu, že aktivistický styl Robinson v prezidentské funkci byl následkem dlouhodobějšího procesu, soustředím se i na její předchozí kariéru advokátky i senátorky a zejména pak na samotnou prezidentskou...
|
|
|
Německý ústavní vývoj v 19. století
Janoušek, Martin ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Resumé Německý ústavní vývoj 19. století Diplomová práce se zabývá německým ústavním vývojem 19. století. Jejím cílem je představit vývoj ústavního zřízení a ústavních institucí německých zemí a popsat ústavní základy sjednocení německých zemí v 19. století. Práce se člení do sedmi kapitol. V první kapitole je ve dvou podkapitolách stručně popsáno ústavní zřízení Svaté říše římské národa německého na konci 18. století a ústavní zřízení v jejích teritoriích, které bylo výchozím stavem pro další vývoj. Druhá kapitola se člení na pět podkapitol, v nichž je pozornost věnována událostem, které následovaly v důsledku vypuknutí francouzské revoluce, Závěrečnému usnesení říšské deputace, zániku Svaté říše římské, ústavní charakteristice Rýnského spolku a z hlediska ústavního vývoje významným reformám, které proběhly v Prusku na počátku 19. století. Třetí kapitola se skládá ze dvou rozsáhlejších částí. V první části je popisováno ústavní zřízení Německého spolku, jeho instituce, způsob, jakým ovlivňoval ústavní zřízení německých zemí a represivní právní předpisy, které přijímal v reakci na sílící národně liberální hnutí. Druhá část třetí kapitoly je naopak věnována liberálním tendencím v ústavním vývoji první poloviny 19. století. Stručně je v ní zmíněna hambašská slavnost, která měla význam pro šířící se národně...
|
|
|
Ústavní vývoj v Anglii - od počátků do 17. století
Bahylová, Kateřina ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
Resumé Ústavní vývoj v Anglii - od počátků do 17. století Cílem mé diplomové práce je analyzovat ústavní vývoj v Anglii od 5. století do začátku 17. století a podat srozumitelné a podrobné shrnutí tohoto období. Diplomová práce se skládá z deseti kapitol a jejich podkapitol. První kapitola se zabývá anglosaským obdobím, které začalo v pátém století spolu s příchodem germánských kmenů do Anglie, a je rozdělena do tří podkapitol. První podkapitola analyzuje nejen obecný historický vývoj, ale také některé z prvních zákoníků anglosaských králů. Druhá podkapitola se zabývá skladbou hlavních orgánů anglosaského státu, mocí jeho panovníků, úředníky královského dvora a rolí křesťanské církve, která byla velmi významná. Poslední podkapitola se zaměřuje na vládu Eduarda Vyznavače a závěr anglosaského období. Další kapitola se zabývá Normanským obdobím a je složena ze sedmi podkapitol. Tyto podkapitoly pojednávají o zákonech Viléma Dobyvatele a Knize posledního soudu, feudalismu v Anglii, královské moci, předních úřednících státu, organizaci orgánů království, soudech a správě království. Polední dvě podkapitoly analyzují vládu Viléma Ryšavého a Jindřicha I. Třetí kapitola analyzuje ústavní vývoj za dvou velkých panovníků, Jindřicha II. a Richarda Lví Srdce, a je složena ze dvou podkapitol. Tato kapitola poukazuje na...
|
|
|
Postavení panovníka podle rakouských ústav
Danielovský, Martin ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Shrnutí Postavení panovníka podle rakouských ústav Účelem diplomové práce je analyzovat postavení, které náleželo hlavě habsburské monarchie podle rakouských ústav z druhé poloviny 19. století. Změny, které způsobila revoluční léta 1848-1849 v ústavním systému monarchie se projevily i na úrovni hlavy státu. Císař už neměl být jediným reprezentantem státní moci, ale měl se na ní podílet společně s parlamentem a vládou. Při zkoumání těchto změn, je nutné od sebe odlišovat formální postavení císaře, jaké mu podle ústav náleželo a postavení faktické. Po faktické stránce si totiž císař udržel až do rozpadu monarchie na výkon státní moci značný vliv. V práci jsou zkoumány tyto ústavy: Pillersdorfova (dubnová) ústava z roku 1848, návrh kroměřížské ústavy z roku 1849, Stadionova (březnová) ústava z roku 1849, Schmerlingova (únorová) ústava z roku 1861 a Beustova (prosincová) ústava z roku 1867. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole je popisován ústavní a politický vývoj habsburské monarchie od revoluce v roce 1848 až do vydání prosincové ústavy v roce 1867 a jsou zde charakterizovány jednotlivé ústavy. Druhá kapitola se zabývá systematikou právní úpravy hlavy státu v jednotlivých ústavách. Kromě toho porovnává ústavní charakteristiky císařovy osoby podle těchto ústav včetně otázky nástupnictví. Ve...
|
host ::
RSS.